Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové nadějné komety pro rok 2018
Marek Biely Vytisknout článek

Nové nadějné komety pro rok 2018

Ilustrační foto - kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Když se zmíní rok 2018, většině pozorovatelů komet se pravděpodobně automaticky vybaví, že by mělo jít o rok, v němž zazáří komety především krátkoperiodické. Namátkou můžeme zmínit například 46P/Wirtanen, 21P/Giacobini-Zinner či 38P/Stephan-Oterma. Poslední týdny ale situaci lehce změnily, takže se budeme moci těšit i na (minimálně) dvě zajímavé dlouhoperiodické komety.

Hned samotný úvod roku by měla okořenit kometa C/2017 T1 (Heinze). Tu objevil Aren Heinze, který pracuje na observatoři ATLAS, po níž už několik komet pojmenováno bylo. Žádná z nich však doposud nenesla Heinzeho jméno. Kometa C/2017 T1 byla objevena 2. října při jasnosti 18,2 mag, nyní je asi o 1–2 mag jasnější. Perihelem dle aktuálních orbitálních elementů proletí dne 21. února 2018, kdy se bude nacházet 0,58 AU od Slunce. Nás ovšem více zajímá 4. leden toho samého roku, kdy bude kometa v přízemí, a to pouhých 0,22 AU od naší planety! Maximum jasnosti nyní vychází na nějakých 8 mag, kometa by ale mohla být díky své povaze (nejde o novou kometu z Oortova oblaku) dokonce ještě jasnější. Výhodné pro nás budou i její pozorovací podmínky - do prosince ji sice najdeme jen nízko nad obzorem, poté se však situace zlepší a prakticky celý leden půjde o cirkumpolární, tudíž nikdy nezapadající objekt. V únoru pak kometu ještě zpozorujeme na večerní obloze, ale v březnu se již ztratí v záři Slunce a potom ji z našich zeměpisných šířek už nikdy nespatříme.

Velice zajímavým objektem je rovněž kometa C/2017 S3 (PanSTARRS), objevená slavným havajským teleskopem 23. září s jasností 21,5 mag. Tato kometa bude asi až do konce jara příštího roku vizuálně nepozorovatelná, potom ovšem začne rychle zjasňovat a již v červenci může být viditelná i v triedrech. To ještě půjde o cirkumpolární objekt. Na konci července se její viditelnost vymezí na ranní oblohu a na začátku srpna přestane být pozorovatelná při jasnosti 5-6 mag. Kometa následně proletí perihelem, stane se tak 15. srpna ve vzdálenosti pouhých 0,21 AU od Slunce (v tu dobu by mohla mít jasnost dokonce 2-3 mag, kvůli blízkosti ke Slunci ji však nespatříme). Kometa se opět objeví na (ranní) obloze v říjnu při jasnosti okolo 12 mag. Její slábnutí ale bude rychlé, vizuálně nepozorovatelná bude nejspíše už v prosinci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2017 T1 (Heinze) na stránkách aerith.net
[2] Kometa C/2017 S3 (PanSTARRS) na stránkách aerith.net

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Kometa Heinze


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »